Manažéri spoločnosti Phoenix Investor

RADIM TISOŇ – Momentálně je pro mě můj největší profi úspěch pozice Head Managera, ale určitě tím nekončím

Ve společnosti Phoenix Investor Group podniká úspěšně od jejího založení.

Jako profesionální poradce se ve světě financí dokázal vypracovat na jednoho z nejlepších vedoucích manažerů, za kterým stojí spolehlivé týmy působící v moravskoslezském a středočeském kraji.

Jaký je Tvůj oblíbený televizní pořad – show?

Televizi moc nesleduji, ale když už, tak mám rád staré československé filmy. Sleduji zejména vůdčí postavy, jejich chování, jak uvažují, tak trošku asi profesionální deformaci. Konkrétně mě v poslední době pohltil seriál Narcos a také Vikingové.

Snažíš se u nich pozorovat, jak se chovají?

Spíš jak se rozhodují v určitých situacích. Přestože se nejedná o současnost, dokáže mě to inspirovat.

Jaký známý hit Tě nejlépe vystihuje?

No, tak to je pro mě další těžká otázka.

Kdysi jsem poslouchal Depeche Mode, dnes spíše hudbu, která je rytmická a dá se u ní tančit.

Ale hit, který mě osobně vystihuje, tak to opravdu nevím. Možná od Mirai – „Když nemůžeš, tak přidej“, kterou pouštím i na meetinzích.

Co tedy posloucháš, když právě relaxuješ?

Dá se říci, že při relaxaci doma nebo při cvičení poslouchám převážně podcasty o ekonomice, o investování, případně zajímavé rozhovory se zajímavými lidmi.

Jaké 3 věci by sis vzal na opuštěný ostrov – kromě jídla a vody?

Už jen ta myšlenka, že bych byl na opuštěném ostrově, obzvlášť přitom, co dělám, je pro mě naprosto šílená. Vždy si totiž vzpomenu na film Trosečník a naskakuje mi z toho husí kůže.

Takže, co by to bylo?

Určitě bych si vzal Phoenix rum, nějaké kvalitní doutníky a k tomu kvalitní zapalovač, abych si mohl ty doutníky zapalovat.

To jsou tři věci, které mě napadly. Když relaxuji o víkendu večer, např. po sauně, tak mám za domem takový koutek, kde si sednu a dám si skleničku kvalitního rumu a k tomu kvalitní doutník.

Co bys dělal, kdybys vyhrál v loterii?

Myslím, že neexistuje člověk, který si sem tam v životě nevsadí. Nevím jak je to jinde, ale kdykoliv jdu u nás na poštu, tak mi vždy nabídnou nějaký los.

Někdy jsem si představoval, co bych s takovou výhrou udělal. Kdyby to byly velké peníze, tak v tom mám absolutně jasno. Samozřejmě v první řadě myslím na sebe, rodinu a nejbližší. Část bych věnoval na charitu pro děti, ale určitě bych velkou část peněz investoval.

No zatím se mi ještě nepodařilo vyhrát nic velkého, proto se na to ani nespoléhám.

Radim Tisoň - Head Manager spoločnosti Phoenix Investor

Máš v tom tedy zcela jasno, pracuješ s investicemi …

Ano, peníze dělají peníze.

Řekl jsi „velké“ peníze, dost široký pojem, protože pro někoho je hodně i 50 €.

Vím, že svou prací ve Phoenixu nevydělávám málo. Pro mě jsou tedy velké peníze spíše v desítkách milionů. Sám investuji a každý nový milion je přece dobrý.

Někteří lidé řeknou, že kdyby vyhráli, už by nic nedělali. Ty jsi na tom jak?

Určitě bych zůstal pracovat tam, kde pracuji teď.

Co myslíš, jak by Tě popsala Tvá rodina a přátelé?

To je zákeřná otázka. Vzhledem k tomu, že mám dceru, která je již teenegerka – co na srdci, to na jazyku, tak nebudu říkat úplně všechno, co se jí na mně nelíbí. Raději začnu těmi dobrými vlastnostmi, co si myslím já, že by řekli.

Asi obětavý, rodinný typ. Manželka a dcerka někdy říkají, že mluvím ošklivě, když se mi nedaří něco udělat. Jinak nevím. To je asi tak všechno, co mě teď napadá.

Můžeš říct, že s nimi trávíš dostatek času? Že nejsi příliš velký workoholik?

Pokud jde o trávení času s nimi, tak právě jsem služebně v Praze na tři dny, čili nebudu doma.

Dcerka právě začala studovat a ta škola i něco stojí, proto jsou zapotřebí kompromisy. Vím, že peníze nejsou všechno, ale v dnešní době bez peněz nefunguje vůbec nic.

O víkendech jsem doma, nikam nechodím a věnuji se rodině.

Jaký je Tvůj největší profesionální úspěch?

Myslím, že tuto otázku jsem už jednou dostal. Podle mě teprve přijde. Nevím, nerad se chválím.

Moje aktuální pozice ještě ve společnosti Phoenix Investor Group nestojí zcela za řeč a vím, že není finální. Momentálně je pro mě můj největší profi úspěch pozice Head Managera, ale určitě tím nekončím.

Takže společnost Phoenix je vlastně ta společnost, která Ti ukázala směr …

Určitě ano. Phoenix Investor Group mi ukázala směr a doufám, že to bude poslední mezník v mém profesionálním životě.

Co považuješ za svoji slabost?

Asi někdy taková náladovost, velká liberálnost, paradoxně možná prokrastinace, odkládání důležitých věcí na později. Nechválím nikoho a ani sám sebe. To může být někdy velký problém, protože někteří lidé chtějí být pochváleni i za obyčejné věci.

Mám slabou vůli, co se týče jídla. Často si říkám, že budu jíst trochu zdravěji, ale moc mi to nejde. Zejména, když vidím v nabídce jídel takový smažený řízek a vím, že si ho dám.

A co se týče mých jiných nedostatků? To mohou říct pouze lidé, kteří mě dobře znají.

V zásadě tedy určitým způsobem přehodnocuješ a hledáš nějaké závěry. Jsou to věci, které tě posouvají dopředu a snažíš se je i odstranit?

Problém většiny lidí je, že trpí jakousi sebereflexí a někam směřují, místo toho, aby se na chvíli zastavili a popřemýšleli. Lidé totiž někdy sedí a přemýšlí nad tím, co by bylo.

Já analyzuji, co dělám. Využívám zejména své silné stránky a ty slabé se nějakým způsobem snažím eliminovat. Nevadí mi, dokonce jsem rád, když mi někdo řekne upřímně o chybách, které dělám. Musí to být však od někoho, kdo je na tom lépe než já. Neberu příliš v úvahu názory lidí, kteří jsou na tom hůř než já nebo nemají takové zkušenosti a tváří se, že ano.

Z jakých osobních nebo profesionálních chyb ses nejvíce naučil?

No těch bylo, a ještě se i nějaké objeví. Asi když jsem si nechal mluvit do rozhodování od lidí, kteří na to vůbec neměli nárok. Z toho pramení i moje nerozhodnost, protože někdy chci prostě vyhovět všem. Jedno je jisté. Ne každému se člověk může zalíbit, to je prostě nesmysl. Největší chybou je chtít být se všemi za dobře. Ve finále člověk zjistí, že to prostě nikdy nefunguje.

V minulosti jsem to dělával často. Uvědomuji si, že je to příliš velká chyba, dělat věci za druhé. Vždyť takto přece nechce nikdo z nás vychovávat ani své děti.

Věci tedy deleguješ?

Ano, nedělat všechno za všechny. Chci jim spíše ukázat tu cestu, jak říká můj kolega Tomáš Beseda, otevřít jim ty dveře, ale těmi dveřmi musí projít sami.

Co dělá Tebe a Tvůj tým odlišným od ostatních?

Nad tím jsem přemýšlel, protože nemáme špatné výsledky. Nevidím na nás nic výjimečného, ​​kromě toho, že opravdu děláme.

Možná se odlišujeme jako tým nebo já, jakousi chemií lidské přirozenosti a normálním zdravým rozumem. Systém, který ve firmě Phoenix Investor využíváme, je velmi jednoduchý a geniální zároveň. Možná i nějaké charisma a když přijde na lámání chleba, tak tým zůstane týmem. Jsem pyšný na to, že jsme stále spolu a nikdo zatím neodešel.

Je to možná o tom, že více nějakým způsobem spolupracujete jako rodina. Máte přiřazené úkoly, každý přesně ví, co je třeba, nebo …

Ono se to fakt těžko říká. Sebevzdělávání je pro mě důležité. To, co se naučím, snažím se i v týmu aplikovat. Mnoho lidí chce být bohatými a úspěšnými, ale přitom sedí doma. Já využívám každou chvilku, abych se učil a někam i posunul. Možná to je ten důvod, proč náš tým funguje. Doufám, že mám kolem sebe správné lidi, lidi na které se dá vždy spolehnout.

Zjišťuješ si i zpětnou vazbu nebo si to sám pouze dosleduješ?

Asi spíše pozoruji svůj tým při práci. Věřím, že každý člověk přijde za mnou sám s tím, co ho trápí. Jsem s nimi v kanceláři stále, neustále se bavíme, míváme spolu meetingy a společně věci řešíme.

Jsem v kontaktu s více lidmi, ale zejména s těmi, od kterých cítím zájem.

A možná to je jeden z těch důvodů. Nikoho do práce nenutíš, pokud o tom není sám přesvědčen. Podnikáš s těmi, kteří opravdu mají cíl a vizi.

Nejlepší řešení. Tak získáte lidi, kteří umí samostatně pracovat a někteří jsou dokonce lepší než já.

Čím se nebo co Tě denně motivuje?

Moje vnitřní motivace běží vlastně non-stop. Někdo by mohl říct, že jsem cílový feťák. Já to tak nevnímám. Vždy se musím na něco těšit, něco si koupit a někam se posunout. Dávám si abstraktní i konkrétní cíle.

Slabostí většiny lidí je, že buď mají cíle malé nebo je nemají žádné. Já si prostě řeknu, že do toho jdu, že to chci, a že toho dosáhnu.

Tímto způsobem motivuješ i své obchodní partnery?

Snažím se, ale mám za to, že ta umělá motivace nefunguje. Všichni sní, každý by chtěl vyhrát ve Sportce, mít velký dům a auto. Když to člověk převede na peníze, tak zjistí, že to nebude tak snadné a motivaci rychle ztratí. Každý musí proto vědět sám, proč něco dělá a musí o tom být sám přesvědčen.

Kategorie
Nejčtenější

PHOENIX INVESTOR jako spolehlivý průvodce při plánování odchodu do důchodu

Nejčastější typy investorů a investičních strategií

Směřujeme opět po dlouhé době růstu a prosperity ke globální recesi?

Pro Elišku